blog.halonoviny.cz

Prezident Václav Klaus se obává, že případná ratifikace lisabonské smlouvy, která nově upravuje pravidla fungování Evropské unie, by mohla ohrozit platnost takzvaných Benešových dekretů. Klaus to dnes řekl v rozhovoru pro server iDnes.cz.
 
 
"To je otázka pro právníky, ale já bych se toho obával," odpověděl prezident na otázku, zda ratifikace lisabonské smlouvy ohrozí platnost takzvaných Benešových dekretů. 
O poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše, které sudetské Němce zbavily majetku a občanských práv v tehdejším Československu, se v Evropské unii diskutovalo ještě před rozšířením EU v roce 2004, kdy k unii přistoupila i ČR. Evropský parlament zadal studii, podle níž dekrety nebyly překážkou vstupu ČR do EU a nejsou v rozporu s evropským právem. Legálnost nabytí vlastnictví na základě Benešových dekretů potvrdil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Připomeňme si, jak vidí problematiku nezávislý odborník: Německo a Němci nemají žádné nároky z vysídlení, poněvadž Německo je vázáno smlouvou mezi ním a spojenci z 26. května 1952, doplněnou v Paříži 23. října 1954 (Convention on the Settlement of Matters Arising out of the War and Occupation, signed at Bonn on May 26, 1952, as amended by Schedule IV to the Protocol; on the Termination of the Occupation Regime in the Federal Republic of Germany, signed in Paris on 23. October 1954) 332 UNTS 219.
Podle kapitoly 6 článku 3 Německo neuplatní námitky proti spojeneckým státům ani jednotlivcům vzhledem k použití německého majetku, který převzali spojenci či jednotlivci jako reparace nebo jako následek války. Podle kapitoly 8 článku 1 němečtí příslušníci neuplatní žádné nároky proti spojencům a jejich občanům a takové nároky nebudou projednávány německými soudy. Podle článku 3 téže kapitoly Německo nebo jeho příslušníci neuplatní žádné nároky proti spojencům a jejich příslušníkům, které vznikly z jejich činů nebo opomenutí mezi 5. červnem 1945 a nabytím platnosti této smlouvy 5. května 1955.
Jak patrno z uvedené smlouvy, veškerý majetek německé vlády a jednotlivých Němců na území Československa přešel do vlastnictví Československa a jeho občanů jako splátka na reparace za škody způsobené Němci. Československé nároky za škody způsobené Němci vysoko přesahují zmíněný německý majetek. Německo nikdy nezaplatilo Československu jakoukoliv náhradu a je dlužníkem České republiky, nikoli naopak. napsal Prof. Dr. George Glos J. S. D. (Yale), který  působí jako expert mezinárodního práva u federální vlády USA ve Washingtonu.
Německý dluh není malý. V oficiální čs. zprávě, předložené norimberskému tribunálu s hlavními válečnými zločinci pod názvem Německé zločiny proti Československu, byly škody a ztráty spojené s německou exploatací a válkou vyčísleny úhrnnou sumou 347, 5 miliardy tehdejších korun, viz tabulka. Na Slovensku dosáhly válečné škody 114, 5 miliardy korun.

Druh škody
Ocenění v tis. K

I. Hmotné škody a ztráty specifikované komisí Spojenců
151 261 046

II. Vojenské a jiné hmotné škody a ztráty
16 539 353

III. Ztráty a životech, zdraví a pracovní síle
25 429 300

IV. Náklady německé okupace (kromě II. a III.)
113 835 618

V. Všechny ostatní nároky vůči Německu
40 447 057

Úhrn I. - V.
347 512 374

Tento účet je třeba po skončení studené války a vstupu ČR do EU Spolkové republice předložit. Jsme dobří evropští sousedé a dobré účty dělají i dobré přátele. Jako první splátku lze uvažovat převod cca 30 procent akcií firmy Volkswagen v držení spolkové země Sasko do rukou českého státu, nejlépe formou suverénního investičního fondu, píší vlastenečti orientovaní komentátoři. Vsaďte se, že v německém, česky psaném tisku nebude toto téma rozvíjeno...
Klaus dnes zopakoval, že jeho výhrady k takzvané euroústavě, platí i pro lisabonskou smlouvu, která ji nahradila. Pokud se k ní prý vyjadřuje zdrženlivěji, tak spíše proto, že o nové smlouvě bude rozhodovat politická reprezentace, a nikoliv občané v referendu. "Věcně ale můj názor zůstává stejný: lisabonská smlouva představuje pohyb špatným směrem," uvedl Klaus. Lisabonská smlouva má místo neschválené euroústavy reformovat instituce EU. Zavádí funkce představitele pro zahraničí a bezpečnost a předsedy Evropské rady, který by byl volen na 2,5 roku. Vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy s možností jejich obousměrného přenosu. 
 Český parlament smlouvu již začal projednávat. Senát ale koncem dubna požádal o přezkum dokumentu Ústavní soud. Horní komora chce posoudit šest oblastí smlouvy, například předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, a způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro ČR. 
Ratifikační proces nyní probíhá i v dalších zemích unie. Některé již lisabonskou smlouvu přijaly. Irsko bude rozhodovat v referendu.  Aby začala platit, musí ji ratifikovat všechny členské státy EU. Komunisté a zbytek evropské levice chtějí, aby k ratifikaci došlo referendem. Smlouvě říkají jasné NE!