blog.halonoviny.cz

Vláda práva a mír

Liberální institut mě pozval na Výroční přednášku  "Vládní regulace a jejich důsledky", kterou přednesl  ekonom William A. Niskanen, předseda Rady ekonomických poradců prezidenta Reagana, nyní editor významných ekonomických periodik a pracovník Cato institutu.  

To jsem si nemohl nechat ujít, vždyť Niskanen spolupracoval při tvorbě reagonomiky s náměstkem ministra finacní Paulem Craigem Robertsem, který dnes nemá  v USA zrovna na růžích ustláno, z médií vymizel a stal se téměř disidentem. Proč? Píše totiž takové věci, jako že celý svůj život sleduje umírání dolaru a myslí si, že ho přežije. V době jeho mládí byla cena unce zlata 35 dolarů. Dnes se zlatá mince o váze jedné unce, jako ta s kanadským javorovým listem, prodává za více než za tisíc.
Hodnota americká inflace je ve skutečnosti dvojnásobná proti té oficiálně uváděné. Ve snaze omezit výdaje na důchody a sociální zabezpečení změnila americká vláda způsob výpočtu inflace. Dříve se inflace počítala z nominální ceny nákladů na určitý životní standard. Pokud se například zvýšila cena steaku, inflace šla nahoru. Dnes, pokud se zvýší cena steaku, vláda předpokládá, že lidé přejdou na hamburgery. Inflace se nemění. Namísto toho se mění životní standard – směrem dolů.
Toto je pouze jedno z mnoha mlžení, do kterého vláda Američany  halí.
Úměrně s tím, jak jak stoupá euro vůči dolaru, je pro ně cena dnešní dovolené v Evropě nesrovnatelně vyšší než dříve. Díky Číně byli zatím Američané chráněni před tím nejhorším, co by je čekalo z důvodu poklesu kupní síly jejich měny. S Čínou mají USA největší obchodní schodek. Cena za čínské zboží se zatím nezvedla jen proto, že Čína uměle udržuje svou měnu v pevném kurzu vůči dolaru. Jde-li dolů americký dolar, jde společně s ním dolů i čínský juan. To umožňuje zabránit růstu cen v USA.
Rezignace admirála Williama Fallona, velitele amerických vojsk na Středním východě možná naznačuje, že se Bushův režim chystá napadnout Írán. Fallon prohlásil, že americký útok na Írán by se konal jedině přes jeho mrtvolu. Vzhledem k tomu, že neexistuje rozumný důvod jeho rezignace, není od věci předpokládat, že Bush odstranil překážku k válce s Íránem.
Amerika je už teď ekonomicky i vojensky přetažena nad své možnosti. Útok na Írán by byl poslední ranou, která by jí definitivně zlomila vaz. To si myslí významný americký ekonom, nikoliv já, upřesňuji abych nebyl napadán za tzv. lživou komunistickou propagandu.
Zeptal jsem se proto po přednášce (tu najdete na webu LI) v navazující diskusi s hosty Niskanena, co říká tomu, že Roberts je dnes doma téměř disidentem a jaké jsou jeho názory na program kongresmana Rona Paula, který prosazuje mimo jiné návrat k ústavním kompetencím Kongresu a zlatem krytému dolaru.
 Niskanen mne trochu překvapil, prý v Cato institutu bojují za vládu práva a mír, osobně v TV kritizoval přepadení Iráku,  ale přímé odpovědi na způsob, jakým je dnes zacházeno s kolegou Robertsem se vyhnul. Doporučil pouze více využívat internetových blogů. Tak to jsem v linii, oddechl jsem si.  Co se týká programu Rona Paula, tak je prý skvělé, že kandidoval na prezidenta a získal přímo od amerických voličů milióny dolarů pomocí inernetu, přeje mu rovněž úspěch při volbách do Kongresu, ale zlatý dolar nedoporučuje. Myslí si, že měna řízená lépe, než ji řídili šéf FED Alan Greenspan a jeho předchůdce je lepší alternativou. Proč by ji měl vrtulníkový Ben Bernanke řídit lépe, to už nevysvětlil.  
Na rautu, když jsme s kolegy neformálně hodnotili letošní Výroční přednášku, tak převládal názor, že Niskanen je  velice zkušený člověk, který nechce v malé daleké zemi trousit poznámky, které by se mu mohly doma vrátit jako bumerang.  Zažili jsme již lepší přednášky, znělo unisono.  K světlým bodům podvečera proto - mimo skvělé vepřové panenky se švestkovou omáčkou a smetanovými bramborami -, patřily stále půvabnější spolupracovnice LI.